Hakakola 2007 - 17.ročník

| hlavní strana | přípravy na TdF | |xxx | |xxx|

Hakakola - 17. ročník
Francie, Savojské Alpy, kemp v Bourg St. Maurice

Konečně je to tady! Pátek 13.07. a my jedeme na TdF!!! Máme natrénováno, české kopce jsou přece taky kopce!

Odjezd z Mladé Boleslavi, města hlavního sponzora TdF, vyšel na 13,13 hod.

Se vstupem do EU se postupně mění i naše vybavení ( kola, oblečení, atd ), takže jedeme v pohodlných multivanech, minibusech. Žádná kola na střeše v plechových držácích. Šustil nemusel omotávat skoro celé kolo proti mouchám, muškám a ostatní poletující havěti. Tak a jedem, HAKAKOLA zase točí KoLa!

deník z cesty od HaKA -zde

FOTOGALERIE: Výběr fotografií z TdF od LK - zde a dálší - zde, pěkné fotky od IVANA , fotky Filip - zde1 a zde2 , LBC fotky - zde

Pátek 13.07. MB

MB, připojují se severočeši z Liberce, Praha ( S-J magistrála je běs, jediné řešení je nechat udělat od tunelářů tunel a dopravu tam schovat, bez křižovatek a dalších retardérů ), hurá jsme za Prahou a už se těšíme na Plzeň. Rozvadov – v Mc´Donaldu k nám přišel kouzelník – ano, je to on, mistr kuchař Dolfa. Bezva, jeho Renault courá zadek, kufr pěkně naložen specialitkami – od lososů počínaje, provensálským kořením zdaleka nekonče. Regensburg, Munchen, Lindau, Bregenz. Tady krátká přestávka, prohlídka města, pokochání se pohledem na temnou hladinu Bodamského jezera. Zkratkou to bereme do Švýcarska. St. Gallen, Winterthur, Zurich, Bern, Lausanne, Geneve a už jsme ve Francii. Upozornění pro příště. Placené dálnice jsou značeny ve Francii modře, neplacené cesty zeleně. Svítání zažíváme romanticky u nádherného jezera v Annecy, procházíme se malebnými uličkami starého města. Pokud se někdy chcete pohodově projít, dát si kávičku či zmrzlinku, pak si zajeďte do Annecy. Stojí to za to!

Sobota 14.07. Col de la Colombiere

První náš den na Tour. Staré dámě, Grand Boucle. Do kempu v Bourg St. Maurice jsme se dostali přes Albertville, Moutiers. Hugo ( na Tour čti Ígo ) a skupina kolem mistra světa I. Slámy nám zarezervovala skvělé místo!

Stavíme stany, horší je to s šapitem. Ale to už sedáme do aut a plni očekávání jedeme vstříc 7. etapě TdF Bourg-en-Bresse > Le Grand-Bornand 197.5 km.

Od cíle v Grand Bornand stoupáme až na vrchol Col de la Colombiere – 1618 m. Nic moc, jenže pozor, je zde horská prémie 1. kategorie, stoupá se z výšky 483 m – pěknej kopeček ! Colombier obsypán diváky, pravá TdF atmosféra. A je tady onen cirkus, karavana alegorických vozů, tančící francouzské slečny, hudba, dárečky, sponzoři. Za kopcem se objevuje první helikoptéra. Ne, to je jedna ze šesti sponzorských ( i my jsme to jednou zažili J ), ale už je tu ta pravá, šílenství roste, davy se rozestupují a vidíme na živo prvního borce – Linus Gerdemann T-mobile. Tenhle mladíček tady získává žluťák a svléká sympatického Švýcara Fabiana Cancellaru ( ten to bere s humorem a sedm prstů v cíli znamená, že jel 7 etap jako první muž 189 členného davu borců ).

Krásný sjezd k autům, horší už to bylo s vymotáním se z davu rozjíždějících se diváků. Do kempu to bereme po části trasy 8. etapy TdF – Col des Saisies ( neskutečné pohledy na Mont Blanc ), hlavně ale přes Cormet de Roselend.Tady je obsazeno každé místečko, každá zatáčka. Stovky a tisíce karavanů čekají na zítřejší závod. To je ta pravá divácká Tour!!! Stoupání je nekonečné. Nad přehradou vidíme mezi auty i modrého Superba s libereckou značkou. Tak pane Smutný, zdravíme vás! Do kempu dorážíme po 22. hodině. Hlad – ale troufám si říci – i Dolfa je nejlepší kuchař! První den na Tour, skvělý zážitek!

Neděle 15.07. Tignes

Dnes se jede stage 8 - Le Grand-Bornand > Tignes 165 km.

Vyrážíme na trasu. Bourg St. Maurice ( dále jen Bourg – i když těch Bourgů je v okolí více ) – Tignes. Asi 28 km docela dobrého stoupání ( Bourg 857 m, Tignes 2068 ). A to si to někteří ještě trošku ztížili dalším kopečkem.

Pozor, na zemi ďábelské znamení – a už je tady. Známá postava z Tour – Diable! Blíže k Tignes davy lidí houstnou. Zaujímáme pozice před a za přehradou. A už to známe. Karavana, boj o suvenýry. Helikoptéry. Modro oranžový dres Rabobank, č. 58, kuře Michael Rasmussen. V kopcích asi současný nejlepší cyklista. Před dnem volna si obléká žlutý dres! Pár zažitků na závěr dne. Závodníci řítící se zpět z Tignes na ubytování ve Val-d´Isere, kličkující mezi hobíky ( až na to Sinkewitz doplati ), sjíždějící dav stovek a tisíců cyklistů od přehrady směrem k Burgu a další! No a příjemným vyvrcholením byla slavnostní večeře v kempu – rybí krém, losos, flambovaný ananas! Příště to chce hoši talíře, ne ešusy!

Pondělí 16.07. Col de l´Iseran

Tour má volno. My však ne a chceme si na vlastní kůži okusit nejvyšší sedlo v Evropě, Col de l´Iseran – 2770 m.n.m. Autem do Val-d´Isere, cestou potkáváme trénující týmy. Nemají toho dost. Oblast často označována za nejkrásnější lyžování na světě, L´Espace Killy (1850 - 3450 m n.m.) Ve výšce 1885 m nasedáme na kola a 17 km šlapeme na vrchol. Cestou nás občas předjede nějaký profík, ani zdaleka nepoužívající výhody Compaktu a převodu 34:27. Tak tudy zítra pojedou! Chvíle odpočinku, pozdravení se s Pavlem Zemanem ( věříme že loňské setkání začalo tradici a za rok se zase někde na Madlence uvidíme a předáme si tradiční pivo! ), pár fotek – kostelík, prohlídka historických foto a spouštíme se do údolí.

Jedeme se podívat jak to žije v Tignes. Tignes není jen kopec, ale náhorní planina s krásným jezerem, golfovým hřištěm, sportovními atrakcemi, beach volejbalem, prostě parádní lyžařské megastředisko! Setkáváme se s tiskovým mluvčím Škoda. Opět skvělou večeří končí příjemný slunný další den na Tour.

Úterý 17.07. Val-d'Isere > Briançon 159.5 km

Dnes se jede královská alpská etapa - stage 9 - Val-d’Isère Briançon 159.5 km. Škoda nás vybavila VIP náramky a tak se můžeme pokochat před startem atmosférou ve vesnici. Okolo je řada bývalých cyklistů, organizátorů, sponzorů. Podepisuje se mi pětinásobný vítěz TdF Bernard Hinault i šéf TdF Christian Prudhomme, puntíkatý Richard Viranque. Opět to všechno fotí Markéta Navrátilová. Vedle vesnice jsou zaparkované autobusy týmů, mechanické vozy. Tolik škodovek pohromadě můžeš dnes vidět pouze ve Val-d´Isere a v Mladé Boleslavi. Dveře se otevírají a už vylézá M. Rasmussen. Máme kliku, interview poskytuje sotva 30 cm od nás. Zcela jiný přístup má F. Cancellara. Projíždí se mezi diváky, ochotně se fotí, směje se na slečny. Mechanici naposledy kontrolují kola, doplňují bidony, zkoušejí se vysílačky. A pak se dá peloton do pohybu. Dnes ho čeká 2770 m vysoky Col de l´Iseran ( HC kategorie ), pak Col du telegraphe a symbol TdF, Col du Galibier 2645 m. Loučíme se se závodníky, kolonou. Tak zase třeba za rok. V hospůdce sledujeme výjezd na Iseran, poznáváme místa, která jsme si včera projeli. Profíci to jedou o něco rychleji, ale ten pocit, že tenhle kopec jsme taky vyjeli, nás hřeje. Etapu vyhrál SOLER HERNANDEZ Juan Mauricio, v celkovém pořadí se ale moc nezměnilo. Dál vede Rasmussen.

Teoreticky povzbuzeni si prakticky dáváme další z krásných kopců. 23 km dlouhé stoupání na Les Arcs. Postupně jimi projíždíme, konečná je opět nad 2000 m. A opět továrna na lyžování. Kde se jezdí ten letmý kilometr? Na lyžích je zde rekord 242 km, na horském kole 210! Další lahůdkou je sjezd z vrcholu Aiguille Rouge do Villaroger, kam vede černá sjezdovka s největším převýšením v Evropě (převýšení 2.026 m, délka 7 km). Sjezd dolů – ten náš, letní, je odměnou za nastoupané metry.

Středa 18.07. Méribel, Courchevel

Nádherné počasí pokračuje, dnes si proto dáme Tři Údolí. Tři Údolí je největší lyžařská oblast světa, kterou lze projet bez sundání lyží. Vznikla v Savojských Alpách propojením středisek Courchevel (1.850 m) na západě, Méribel (1.400-1.750 m) v centrální části a Val Thorens. Auty sjíždíme do Moutiers ( cca 450 m ), odtud stoupáme do Méribel. U dojezdu olympijské sjezdovky a ohně si doplňujeme za 6€ vitamíny. Co by tomu asi řekl Dr. Fuentes? Z Méribel to bereme vrstevnicí do Courchevel. Courchevel je nejluxusnější a nejstarší částí celé oblasti Tří údolí (zejména část Courchevel 1850). Leží v posledním a nejvzdálenějším údolí a kromě 150 km sjezdovek nabízí oproti rušnému Val Thorens i relativní klid a pohodu. Společně se sousedními středisky v dalších dvou údolích máte k dispozici neuvěřitelných 600 km dokonale propojených sjezdovek v největším lyžařském ráji Evropy. Je ale léto. Nejprve můstky, pak stoupáme až na známý Altiport. Tady končila v 2005 etapa, tady L. Armstrong udělal rozhodující krok k sedmému vítězství. Spouštíme se z výšky lehce přes 2000 m dolů. Obdivujeme krásné stavby, břidlicové střechy. Tak sem jezdí ( létá ) Francouzská ale i Ruská smetánka. S ubývajícími metry přibývá teplota. Dole v Moutiers ( klesli jsme skoro o 1600 m ) je vedro, určitě přes 30°C. Dnešní vyjížďka byla parádní, navíc s námi kus jel i kuchař Dolfa. Jo hochu, nejen u plotny je teploučko!

Čtvrtek 19.07. La Plagne

Slunce, teplo, ideální počasí. Chvíli obdivujeme mistrovství Francie na divoké vodě – kajaky, pak se ale přesouváme pod další kopec a ve vesničce Landry zahajujeme stoupání na La Plagne. 21 zatáček jako na Alpe d´Huez. A zase víc než 1100 výškových metrů na 20 km.

Vpravo je olympijská bobová dráha, že by tady už byl vrchol? Ne ještě 6 km a otevírá se další megastředisko. Lanovky, vleky, „paneláky“. A jsme nad 2000 m. Tady jezdí ona světově proslulá dvoupatrová lanovka „Vanoise Express", spojuje La Plagne spolu s Les Arcs ( vytvořily obrovskou lyžařskou oblast se 420 km sjezdovek s příznačným názvem Paradiski ). Sjezd do Aime je opět odměnou! Máme skvělý čas, do Bourgu to vezmeme po vrstevnici. V Bellentre přejíždíme na druhou stranu údolí a vesničkou Valezan stoupáme dalších určitě 400 výškových metrů. Pokud jedeš do kopce, měl by ses smát, protože zákonitě pojedeš dříve či později s kopce. Alespoň tak mi to říkal táta. A taky jo. Ani kousek rovinky, jede se dolů. Bourg, kemp, sprcha, klídek. Před večeří ještě prohlídka města.

Pátek 20.07. Col du Petit St. Bernard

Náš poslední den na HAKAKOLA TdF-KoLa 2007. Jak jinak, jede se do kopce. Tenhle spojuje Francii s Itálií a přivede vás až k tunelu pod Mont Blancem. Jmenuje se Col du Petit St. Bernard. Malý Bernard. Pouhých 2188 metrů nad mořem. Takže na 30 km vystoupáme o více než 1300 m. Krásná příroda, malebné středisko la Rosiére, kopečky. Nahoře nás vítá svatý Bernard, nejvýše položená botanická zahrada. Začíná se trošku zatahovat obloha, ale do kempu sjíždíme za sucha.

Balíme, jede se domů. Loučíme se s Hugem, Jitkou, Havajkama. Konečně přichází i Jarda Fridrich. Cestou domů se zastavujeme nostalgicky v Annecy.

Před Ženevou si ještě prohlížíme lanový most z roku 1838 Pont de la Caille – skvost.

No a po non stop jízdě přistáváme v 8 hodin ráno v Mladé Boleslavi.

Závěr:

.: Letos šlo již o 17. ročník HAKAKOLY !!!!
.: Domníváme se, že takřka vše vyšlo a nebylo nic, co by celou výpravu hodilo do stínu ( alespoň tak nám to říkal Jan Hruška, když nám přál pohodovou TdF)!
.: Počasí bylo skvělé
.: Nasáli jsme atmosféru megasportovního podniku.
.: Výše uvedené trasy, km i m někteří jeli trošku jinak ( např. výprava hochů z Liberce na Cormet de Roselend ), ale dá se říci, že jsme najeli něco okolo 385,5 km
a nastoupali okolo 9 775 m. Tedy v průměru 55 km denně, v průměru denně nastoupáno takřka 1400 m. Slušné. A co bylo charakteristické – žádná rovina – do kopce a s kopce!
.: Cestou jsme potkali řadu Čechů. Byť letos žádný Čech TdF nejel, stále více krajánků závod láká a jsme vidět. Viz. naše společná fotka s výpravou z Náchoda.
.: Seznam účastníků je připojen, připojen je i detailní přehled ujetých a nastoupaných km a m.
.: Svůj obrázek si udělal každý z účastníků sám. Přesto si některé názory jistě rádi přečtete – budou následovat.
.: A o dopingu nepíšeme naschvál – kdo si vyšlape alespoň část etap, ví o čem se v kopci přemýšlí!
.: Vítězem se nakonec stal Alberto Contador ( m.j má i bílý Škoda dres )! Veškeré informace o TdF naleznete na www.letour.fr
.: Škoda je na TdF a ve Francii hodně vidět!!!
.: Závěrem malé poděkování všem rodinným příslušníků, že to s námi vydrželi. Mysleli jsme na vás!
.: Slunce se nám odráželo ve špicích!

Jak se také jezdí na Tour de France.
- přečtěte si článek a věnování Hakakole od Josefa Zimovčáka.

klikni na obrázek