hl.strana

DACHSTEIN, Gosau 19.-22.06. 2008

Ačkoli hlavní akce letošního ročníku proběhla v Itálii – Toskánsku, Alpy působí na některé členy Hakakoly jako silný magnet a proto skupina členů, doplněná dalšími „spřízněnými dušemi“ odjela na několik dnů do oblasti Salzkammergut pod Dachstein.
Tato oblast je cyklisty velice vyhledávaná, nabízí širokou škálu cyklistických možností, počínaje příjemnými nenáročnými vyjížďkami kolem známých jezer.Ale jak již z upoutávky vyplývá, našim cílem byly tentokráte horské silnice s dlouhými a náročnými stoupáními, kde uvedený převod je takřka nutností. Pro přechodné ubytování jsme zvolili rodinný penzion v Gosau, části zvané Hintertal, takřka pod překrásně zubatým hřebenem Gosaukamm.



Program:
19. 6. příjezd v dopoledních hodinách do místa ubytování, krátký odpočinek a hned po poledni nástup „ke strojům“. Protože je krásné počasí, nesmíme váhat a nejdříve stoupáme k 4 km vzdáleném jezeru Gosausee, protože v horách je počasí nevyzpytatelné a my musíme využít viditelnosti a vidět nádherný pohled od jezera na pyšný zaledněný Hoher Dachstein. Poslední úsek k jezeru je dosti krutý, ale pohled, který se všem naskytl, byl nezapomenutelný ! Prostě nádhera.
Rychle zpět na kola a padáme opět dolů, projíždíme 9 km dlouhým Gosau a sjedeme k Hallstattersee. Projedeme kouzelným Hallstattem a pokračujeme směr Obertraun a míříme směr Bad Aussee. Podle mapy krásně údolím, podél vody.
To si mysleli ti, co touto silnicí ještě neprojížděli. Za železničním přejezdem se ale silnice prudce zvedne a stoupá ve dvou schodech. První na rozdýchání 16 %, druhý 23 %  ! Pěkný záběr !  Pak ovšem krásným traversem do Bad Aussee a odtud nádherným dlouhým stoupáním na Pötschen Höhe. Následuje rychlý sjezd do Bad Goisern, k Hallstattersee a už  zbývá jen asi 14 km k penzionu, z toho 10 km stoupání (při sjezdu vypadalo horší, než ve skutečnosti je).
80 km první den, pěkné.

20.6. ráno slunečno, na obloze pár mráčků, dusno. Je naplánovaná etapa přes Post Alm s tvrdým stoupáním.
Vyjíždíme společně a celkem svižným tampem přifrčíme do Bad Ischlu a stejně rychle pokračujeme na západ směr Wofgangsee. U městečka Strobl, na východním cípu jezera, odbočujeme z hlavní silnice vlevo do hlubokého údolí. Zvedající se hory naznačují, že začne jít do tuhého. Úzká silnička se pomalu začíná zvedat, všichni postupně řadí na lehčí převody, silnice se už nezvedá pomalu, ale strmě mizí někde nahoře nad námi. Zjišťujeme, že již nelze kam řadit. Tvrdé a dlouhé stoupání je zakončeno příjezdem na planinu, zvanou Post Alm, největší vysokohorské plato v Rakousku. Rozkládá se ve výšce 1.200 – 1.800 m.n.m, louky, pastviny, kolem hory, prostě nádhera. V zimě zde funguje lyžařský areál, sjezdovky nejsou náročné, ale jak Rakušané říkají, je to lyžování „fír dý gance famílije“ Na vlastní sedlo je od Wofgangsee převýšení necelých 1.000 m, ale tvrdé. Následuje dosti náročný sjezd po úzké, ale kvalitní, silničce do Abtenau a stoupání přes Russbach na Pass Gschütt, z kterého již sjezdem 17 % padáme přímo do Gosau. Etapa měla „jen“ 95 km, ale byla dost náročná (vyprávět by mohl hlavně Olda Doležal – na horská sedla měl převod pouze 39 x 26 a křeče mu daly jasně na vědomí, že příště takhle ne ) ! Klobouk dolů před Bohoušem Jiroutkem a MiniPepou Vavřincem !

21. 6. Ráno opět obloha jako vymetená, sedáme na kola, přes Hallstatt, přejíždíme „schody“ za Obertraunem a jsme v Bad Aussee. Zde vpravo směr Bad Mitterndorf (co by odtud kamenem dohodil je vesnička Kulm, kterou znají hlavně skokani na lyžích – je zde jeden z mála můstků pro lety na lyžích). V tomto městečku začíná horská silnice k Tauplitz Alm. Nádherná silnice, krásný povrch, nádherné výhledy na skupinu Dachstein.
V tomto vedru stoupání ale dosti tvrdé. Někteří z nás tuto silničku projeli před 16 lety, letos se nám to zdálo těžší, uklidňujeme se, že to bylo jen tím vedrem. Zdolali jsme více než 1.000 m převýšení.
Tauplitz Alm se nachází v části Alp, zvané Totes Gebirge, tedy Mrtvé pohoří. Že by tady byla příroda „mrtvější“ než třeba u nás v Jizerkách ? Ani nápad ! Jako všude nádhera. Na vrcholu je jezero, o kterém se mluví, že jsou v něm potopeny dokumenty z druhé světové války. Kdo ví. Zatím je nikdo nenašel.
Po asi hodinovém posezení na terase jedné z restaurací padáme zpět do údolí, „mastíme“ do Bad Aussee, Hallstattu, zde se opět osvěžíme, zastavíme se v dolním kostele, zapálíme svíčky, a už opět stoupáme směr Gosau. Tento den 120 km s celkovým převýšením skoro 1.700 m !
Ještě nás čeká báječný večer na terásce před penzionem, je totiž slunovrat (Sonnenwende) a na vrcholcích okolních hor hoří dlouho do noci ohně. Již jsme to zažili několikrát, ale letos nás to opět uchvátilo.

22. 6. Neděle ráno, balíme. Je opět jasno a teplo, dnes již po předchozích dnech nemáme žádný apetit na kopce, ale auty přejíždíme k Mondsee, zde necháváme auta a jedeme „klasickou“ etapu kolem Mondsee a Attersee. Celkem skoro 80 km v příjemném vzduchu u vody, s minimálním převýšením. Tomu také odpovídala průměrná rychlost – nad 30 km/hod.
Po příjezdu koupel v příjemně osvěžující vodě jezera. Následuje balení kol, odjezd směr Linz, Dolní Dvořiště, Praha, Mladá Boleslav, Liberec.

Vše bylo super !!!

Účastníci akce:
Karel Havlík                Zdeněk Nosek
Honza Klos                    Zdeněk Doškář
Olda Doležal                Jarda Hanuš
Pepa Vavřinec                Petr Dlask
Honza Čermák                Dragan Filipovič
Bohouš Jiroutek                Honza Hellmich
kluk Milan Urbanec            Míra Kowalczyk